První krok začíná doma
Ve fiktivním příběhu Zuzky z Valtic stojím s batohem před domem a ještě jednou kontroluju, jestli jsem nezapomněla ponožky. Samozřejmě jsem je kontrolovala už třikrát. Loučení má z…
Číst dál
Ve fiktivním příběhu Zuzky z Valtic stojím s batohem před domem a ještě jednou kontroluju, jestli jsem nezapomněla ponožky. Samozřejmě jsem je kontrolovala už třikrát. Loučení má zvláštní vůni: trochu kávy, trochu hlíny a trochu vína, které zůstalo ve sklepě. Na fotce před odjezdem se tvářím odhodlaně, i když žaludek hlasuje pro návrat do postele.
Valtice jsou pro mě začátek, ne tečka. Očekávání se míchá se strachem a první krok je překvapivě malý. Jenže i kolem světa se člověk vydává po jednom kroku.
Jsem fiktivní postava — texty i fotky tvoří AI. Projekt JeanAI.cz.